Pokus o překonání rekordu v dálkové dopravě vody
pořadatel: SDH Nové Dvory
8. května 2010 – Dolní Loučky – Devět skal – 63,46 km
oficiální rekord v dálkové dopravě vody ze stroje do stroje
neoficiální světový rekord
Trasa: Dolní Loučky (295 m n.m.) – Devět skal (836 m n.m.) – převýšení trati 541 metrů
Délka trasy: 63,46 km
Začátek čerpání vody v Dolních Loučkách: 10:35 hodin
První výstřik na Devíti skalách: 17:30
Konec akce: 17:40 (rekord uznán agenturou Dobrý den)
Technické údaje:
- akce se zúčastnilo celkem 288 sborů dobrovolných hasičů z toho 287 z České republiky a 1 sbor ze Slovenska
- celkem bylo použito 234 čerpadel
- použito bylo celkem 3 553 hadic B
- spojení zajišťovalo celkem 291 radiostanic
- na akci se podílelo celkem 2 592 hasičů (z toho 1 669 mimo okres Žďár nad Sázavou)
- v hadicích v době rekordu bylo celkem 300 m3 vody
- bylo přemístěno 580 m3 vody
- v době čerpání protékalo v hadicích 36 m3 za hodinu
Již v pátek v odpoledních hodinách se začaly sjíždět hasičské vozy se svými posádkami na ojedinělou a svým rozsahem obrovskou mega akci. Celkem 288 sborů z celé České republiky, mezi nimiž byl i jeden ze Slovenska, mělo sraz v atraktivním prostředí westernového městečka Šiklův mlýn na Vysočině.
Celou akci zorganizoval Sbor dobrovolných hasičů Nové Dvory (okres Žďár nad Sázavou) pod vedením Jiřho Sáblíka. Tři roky trvala příprava pokusu o překonaní rekordu v dálkové dopravě vody. Trasa byla vytyčena od nejníže položeného sboru žďárského okresu z obce Dolní Loučky přes Tišnovskou Novou Ves, Vratislávku, Strážek, Zvole, Rozsochy, Vojtěchov, Kuklík , Kadov do nejvýše položeného bodu, a to na vrchol Žďárských vrchů Devět skal.
Již dva dny před příjezdem přihlášených sborů bylo jasné, že nám počasí moc přát nebude, ale my hasiči nejsme z marcipánu a tak bylo vidět, že všichni přijeli nadšení a odhodlaní udělat vše proto, aby byl rekord pokořen. Celá trasa byla rozdělena do 8 úseků, kdy každý úsek tvořilo několik stanovišť s čerpadly vzdálených přibližně 400 m , a mezi nimi byly rozmístěny sbory kteří přispěli k pokoření rekordu svým materiálem a zajištěním celé akce.
Většina sborů přijela již v pátek na Šiklův mlýn, kde strávili noc a ráno po snídani odjeli svými vozy na svá stanoviště. Náš sbor se účastnil na pátečním zahájení, kdy po poradě velitelů jsme se vrátili domů a v sobotu ráno i s cisternou jsme odjeli na naše stanoviště, které bylo v obci Újezd u Tišnova . Naše jednotka ve složení Zdena Soukupová, Lada Crhák, Petr Nahodil, Petr Crhák, Mirek Čech, Mirek Peša, Zdeněk Pochop, Milan Ondriska, Tomáš Ondriska, Michal Pavlovič a Jiří Valenta měla na starosti stanoviště č. 106 prvního úseku, kde jsme se společně ještě s SDH Snědovice střídali při obsluze čerpadla. Položili jsme hadicové vedení, které bylo nutné po celou dobu akce hlídat a také jsme zajišťovali zálohu s čerpadlem PPS 12 v případě poruchy některého čerpadla na úseku č.1.
Po desáté hodině začalo plnění hadic vodou z místních zdrojů a cisteren. S tím bohužel začaly i první problémy. Na prvním úseku se utrhla promočená krajnice pod cisternou plnou vody. Na jiném místě chybělo přes dvacet hadic, prakticky celé jedno stanoviště se někam ztratilo a musel to zachránit až hadicový přívěs ze Žďáru nad Sázavou.
V 10:30 byla celá akce odstartována a voda se začala pomalu hýbat. Ovšem první úsek byl asi nějaký zakletý. Muselo se vyměnit hodně stříkaček které se většinou přehřívali ( některá stanoviště i několikrát) a také prasklých nebo děravých hadic. Například moderní stříkačka TOHATSU, která byla nasazena jako první stroj, se musela vyměnit jako první a to snad po půl hodině kvůli přehřívání. Většina velitelů celou akci zvládla na výbornou. Jeden příklad za všechny. Velitel třetího úseku perfektně zareagoval na to, že dlouho nedostal vodu a tak ji začal dodávat z potoka v obci Strážek. Než se k němu dostala z druhého úseku a mohl vedlejší zdroj odpojit, tak stihl dotlačit vodu až na konec sedmého úseku. To byla zásadní věc, která nás dovedla k úspěchu.
Kolem šestnácté hodiny jsem ztráceli naději že se rekord podaří, Zprávy které jsme dostávali nebyly nijak optimistické.. Byla znát obrovská nervozita a strach ze zklamání., počasí se horšilo a blížila se bouřka. Po páté hodině přišla konečně dobrá zpráva, že voda je v polovině sedmého úseku. Když o půl šesté jsme konečně uslyšeli z vysílaček, že trasa je bez přerušení a voda vystříkla na Devíti skalách. To už každý věřil že rekord se podaří, museli jsme ale vydržet čerpat vodu dalších 10 minut bez přerušení. To se povedlo v 17:40 by pokus o překonání rekordu v dálkové dopravě vody uznán!
Hlavně díky obrovskému odhodlání všech hasičů se nám podařilo deset minut stříkat na vrcholku nejvyšším. Co nastalo potom, byl krásný pocit vítězství, který byl cítit ze všech stran. Všude panovalo nadšení, houkaly hasičské auta a myslím, že snad každému, který se pohyboval okolo, bylo jasné, že jsme to dokázali..
Co se dělo tam, to snad nemusím nikomu povídat a ten kdo to nezažil, nikdy nemůže ani tušit, co jsme tam prožívali. Ta neuvěřitelná energie, radost a pocit dobře vykonané práce byla cítit z každého přítomného hasiče. Každý z nás odjížděl domů s obrovskou fůrou zkušeností a že v případě potřeby u požáru vytvořit dálkovou dopravu vody, nikdo nezaváhá a bez problémů svůj úkol splní. Byl to víkend, kdy jsme byli všichni na stejné lodi, dokázali táhnout za jeden provaz !
Závěr celé akce byl opět na Šiklové mlýně, kde proběhlo slavností vyhlášení celé akce ukončené velkolepým ohňostrojem.
